nhlism

Po 4 týdnech výuky je čas na menší zhodnocení zdejší výuky. Nejprve teda můj background: Jsem student třetího ročníku bakaláře na ČVUT FELu, program Otevřená Informatika, obor informatika a počítačové vědy. Mohu s jistou nadsázkou tvrdit, že jsem v té lepší polovině. Zhruba chápu věci, co by měl průměrný FELák chápat. Programování a všechnu vyšší matematiku jsem se naučil ve škole. Na rozdíl od Brňáků, kterým to cpali v jeslích. Občas mi něco jde o něco hůř, občas to mám snažší, ale celkově se studiem držím krok bez větších komplikací. Nejsem teda excelentní vědec jako někteří elitnější studenti, ale taky to neflákám. Prostě střední třída. Náhodný výhled z informatické budovy Na Saarlandské univerzitě jsem si na zimní semestr vybral tři předměty: Machine Learning, Pattern and Speech recognition a Theory of distributed systems. Všechny pokročilejší (tedy víc než calculus 101) kurzy tu jsou v angličtině, kterou zdejší profesoři ovládají výborně. Po zkušenostech z FELu jsem byl v...

Proboha, blíží se 2016! Musím říct, že tenhle podzim patří k silnějším. Z minulého si pamatuju Amagi Brilliant Park, Cross Ange, Parasyte a (bohužel) Psycho Pass 2. Letos to má obdobnou skladbu tří(+) solidních seriálů a.. uh.. zbytku. Nestihl jsem první dojem pro Perfect insider, ale mimo to sleduji jenom pokračování, které většinou nezmiňuji. Co je teda v téhle sezóně: Heavy Object  - úsměvná práce Kamachiho s pěkně vymyšleným světem (ale teda obrovský bojující koule jsou absurdní). Mně osobně přišel scifi přístup velmi sympatický a přes jistá klišé to má svoje kouzlo Mobile Suit Gundam: Iron-blooded Orphans  - Zatím to je fantastické. Poslední boj byl napínavý v tom smyslu, že pořád eskaloval přestože jste fandili oběma stranám. Samozřejmě se tahle náklonnost může velmi snadno převrátit v nenávist, ale novému Gundamu teď fandím. Noragami Aragoto - První sezóna mi přišla taková.. průměrná. Rozhodně jsem tehdy nečekal, jak skvělé bude mít pokračování. Nejsem ani schop...

Trochu přehnaně mě fascinují počítačoví lingvisti. V létě jsem fakt chvilinku pracoval s question answeringem a zanechalo to ve mě hluboký dojem. Chvílema jsem dokonce uvažoval, že bych místo umělé inteligence na FELu studoval matematickou linguistiku na UK. Samozřejmě, pokud tady skutečně dám machine learning (což při přestiži Saarlandské univerzity není tak pravděpodobné, jak bych si přál..), tak by byla počítačová linguistika relativní downgrade.. Každopádně je teď na facebooku lovím jak pokémony. Je to poměrně malá (na rozdíl od čistých informatiků, těch tu je mrtě) skupina s převážně linguistickým (místo informatického) pozadím, takže je hrozně vtipné je vidět zápasit s programováním. Zábavné jsou rovněž jejich místy až naivní názory na umělou inteligenci jako takovou. Ze všech skupin mi tu sedli nejvíc. Předtím jsem dost "kalil" s italskou/španělskou skupinou překladatelů ale neměl jsem co zajímavého říci kromě toho, že jim počítačoví lingvisti chtějí s pomocí machine...

Dělal jsem si legraci z toho, že nebudu mít peníze a budu muset žít o chlebu. Teď jsem zjistil, že mi to skutečně hrozí. Při založení účtu jsem na něj totiž rovnou vložil většinu pěněz. Během 5 dní mi přišla karta, tak jsem neřešil, že mi furt nepřicházel pin. Teď už to je přes 10 dní a mám pocit, že bych si měl zažádat o novou. Protože mám v kapse zhruba 3 eur v drobných. Jo, kdybych věděl, že to takhle dopadne, tak nestrkám 50 eurovku do menza automatu. Mám teda českou debitku, ale s tou se nedá vybírat a jeden obchod mě už poslal do hajzlu, že s MasterCard chtějí minimální útratu 20 eur. No tak. Prostě mi chybí cash a jsem poměrně nervózní. Bylo mi napovězeno, že peníze mohu vybírat v bance, ale proboha, to je takový voser. Naštěstí mám těstoviny tak na 12 dní a peněz na studentské kartě na 8 jídel v menze. Tenhle moment nepozornosti se mi ještě vymstí.

Sakurako-san (tady jsem nějakou chytrou zkratku nenašel..) je adaptace mystery novel od studia Troyca. Poslední mystery anime, co mě skutečně bavilo, bylo Hyouka od KyoAni. Sakurako mě ale příjemně překvapila jak vizuálně, tak dějově. Je o o chlapci Shoutarovi, který potká Sakurako Kujo, starší slečnu s úchylkou na kosti (yep..), co má neskutečné forenzní schopnosti. Společně řeší všemožné případy, na které -náhodou- narazí. První dva díly to bylo poněkud formulaické, ale třetí mě chytl, protože to nebyla další vražda, ale naopak velmi dojemná smrt. Je tam správná rovnováha mezi epizodickým formátem a širší zápletkou.

Teoreticky jsou skupinové práce velmi výhodně. Zaprvé, můžete jako učitel opravovat méně prací a není (předpokládám..) takové riziko plagiátů. Rovněž se studenti naučí spolupráci a nehrozí jim takový stres, jako kdyby to dělali sami. Nakonec ještě díky kolaborativnímu řešení můžete zadat zajímavější úlohy. V praxi to vypadá nějak takhle: Takže se můžu stresovat sám s prací pro tři lidi. Yes. Přitom jsem se fakt snažil s lidma vycházet, ale když máte utvořit skupinky v 5 minutách po přednášce, kdy se všichni hrnou pryč, polovina už někoho zná a druhá jsou cizinci, tak to skutečně není lehké. Pls.