nhlism

Mít výlety o víkendu má jednu dramatickou nevýhodu. Sraz je totiž brzo ráno ve škole a o víkendu nejedou skoro žádné busy. Musel jsem tedy vstávat v 6:00, abych mohl být v 6:32 na zastávce, abych dojel v 6:48 do školy. Sraz byl v 7:30. Ach jo. Tentokrát jsme měli takový historický výlet po Saarlandu zakončený degustací vína. Tentokrát tam bylo dost jiných lidí (italská i španělská skupina chyběla, předpokládám, že nechtěli vstávat jak zmrdi). Celou dobu nás ničila zima a mlha, naštěstí nepršelo. Jako první jsme jeli k římským vykopávkám. keltský chrám Takhle vypadal dům zámožného obchodníka. Obsahoval ohřívání podlahy. Bohužel tam vlezl pes a zemřel. ;_; Poté jsme viděli jeden středověký hrad Teufelsburg. Přes mlhu tam byl docela fajn výhled na.. stromy... Následně byla přestávka na oběd v Saarluis. To je takové miniaturní, hodně francouzské městečko, kde je nejzajímavější věcí Ikea. Jako, na pohledici mají parkoviště... Masové s...

Aneb nejlepších 40 Euro, co jsem nezaplatil. Využil jsem akce pro studenty a šel na muzikál Rocky Horror Show v státním divadle Saarlandu. Tak nějak jsem znal většinu písniček z Glee a řekl jsem si "Hej, proč ne." Pro mě to byl jenom další zářez do (divadelní) pažby. Fakt jsem nevěděl, do čeho jdu. Bylo to nádherný. Hned u vchodu nám dali tašku se zábavou a list s instrukcema. Například při vyslovení "Janet" jsme měli sykat "Weissss", při vystoupení vypravěče jsme měli nahlast volat "Boring" (fakt) a podobný hrátky. Pak tam ještě byly klíčové momenty, kdy jsme měli (popořadě) házet rýži, toaleťák a konfety. V dešti jsme si měli nasadit novinové čepice a stříkat kolem sebe ze stříkacích pistolek. A samozřejmě tanečky. Ty jsem dělal 4 krát. Zbožňuju to. Normálně nejsem fanda interakcí s obecenstvem, ale v případě tohohle muzikálu to byl vyslovený zážitek a naprosto jsem ztratil pojem o času. Zpívali (výborně) anglicky, ale mluvili německy...

Po nesmírně zmatečné Reconguistě od Tomina přichází nový AU Gundam, tentokrát z profilického pera Mari Okady (scénáristka Toradora, Anohana..). V duchu tradičního gundamu to soustředí na dětské vojáky (od toho taky název, železní sirotci) v konfliktu dospělých, zbytečnost války a vesmirné nacisty. (Kosmický autismus tam předpokládám bude časem taky) Přišlo mi to dost podobný Aldnoah Zero, který mi zase přišel tématicky podobný Gundamu, takže se kruh uzavírá. Přijde nevinná princezna propagující mír a její frakce (vesmírných nacistů) se jí pokusí zabít. Naštěstí jí protagonisté zachrání. Na rozdíl od zbytečně perfektní Asseylum je teda Kudelia Aina Bernstein typické naivní nemehlo, byť v třetím díle se vyznamenala svojí pohotovostí. Postavy jsou zajímavé, ale ne nesmyslné jako v Reconguistě. Zvlášť dynamika dvou protagonistů je fantastická. Orga je defacto vůdce celé bandy. Mikazuki je jeho slepě loajální útočný pes a chladnokrevný zabiják, u kterého ale místy prosvítá vlastní ...

Na první přednášce nám řekli, že si můžeme utvořit skupiny o třech lidech. Ze skupinových prací mám trochu trauma, protože na FELu jsem dostal parťáka s aspergrem a musel všechno udělat sám. Tady jsem teda hned rychle začal plánovat. Měl jsem teda několik možností: Přisrat se k čechům. Byli to magistři matfyzáci, takže tomu určitě budou rozumět, plus komunikace by byla triviální. Na druhou stranu to je trochu podvod. Ostatní erasmáci. Pravděpodobně OK komunikace, ale absolutně netuším jejich úroveň. Zkusit najít dvojici indů. Indové v Saarbrückenu jsou skutečně elitní studenti, museli se poprat (v některých případech doslova) s obrovskou konkurencí, aby vůbec mohli vyjet. Komunikačně obtížnější, protože mají občas přízvuk Nativní studenti. Pravděpodobně průměrní (to by byl hit-miss), ale určitě mají všechny prerekvizity na kurz takže by byli schopni vysvětlit německé zvyklosti. Ty dvě číňanky ve předu. Pls. -Soukromě- jsem se rozhodl pro matfyzáky, i když mě to trochu pálí....

Přestože jsem tu třetí týden, výuka začala až dnes.... a vlastně nezačala. Dnes byl totiž první den v semestru, většina mých přednášek začíná až od středy. Co jsem ale stihl, byl úvodní kurz do univerzitní posilovny a úvodní přednášku pro studenty informatiky. Nejprve ke kurzu. Stál mě teda 18 euro, což jsem platil tuze nerad, ale jednotliví učitelé byli přívětiví a nakonec se to fakt hodilo. Musely se totiž nastavovat jednotlivé přístroje. U každého se musíte kartičkou přihlásit, pak si nastavíte optimální rozložení. To všechno se uloží a při příštím přihlášení na vás vyskočí, jak přesně si máte stroj nastavit, což je fantastické. Rovněž si pamatují váš sportovní program, rozsah pohybů, nebo jakou váhou a kolikrát jste cvičili předtím. Bylo to pro mě dost nové, protože jsem spíš zvyklý na volné váhy (které tam jsou taky! Yay!) a začal jsem chápat, proč platí někteří lidé tolik pěněz za posilovnu. Fitness of the future. Máme taky elektrickou formuli na FELu. Cestou z f...

Po dlouhé době konečně něco o kresleném seriálu. Netuším, jaký je průnik čtenářů, tak jsem vpravo přidal užitečné tagy na filtrování příspěvků. Heavy Object je na první pohled směšný. I na anime poměry to patří k věcem, kde zmateně kroutím hlavou. Ačkoliv to splňuje potřebné předpoklady, strašně se mi nechce ho zařazovat do žánru mecha, protože titulární "Objekty" jsou odporné koule s kanóny. Je to jeden z nejohavnějších designů, co jsem v životě viděl. Ježiš. Autor (později jsem zjistil, že to je autor série Toaru Majutsu no Index a spol.) se snažil vysvětlit nutnost těchto strojů vyprávěním, že první Objekt z Japonska vyhladil flotilu, protože byl na tehdejší poměry neporazitelný. Přišlo mi to dost absurdní, ale budiž. Od té doby má každá země Objekt a války o území se vedou tak, že se dueluje Objektama. Po zničení ...bojového vozidla.. se druhá strana poklidně stáhne a konflikt tím končí. Konvenční války naprosto vymizely. Protagonisté Qwenthur a Havia ale zj...

Tentokrát musím začít tím, že jsem neměl žádné problémy s busem. Pak musím dodat, že jsem v životě takové město neviděl. Jako fajn, byl jsem třeba v Berlíně a Hamburku, ale Frankfurt byl skutečně obrovský. Zvlášť teda budovy bank tvořily skylinu, na což u velkoměst prostě nejsem zvyklý. Commerzbank šla vidět skoro odkudkoliv. Staré centrum se jmenuje Römerberg, protože dřív byl na kopci a nejdůležitější dům vlastnila rodina z Říma. Měli jsme tradiční prohlídku historickým centrem, které, jako skoro všechna německá historická centra, bylo za druhé světové války brutálně vybombardováno. Naštěstí se to všechno rekonstruovalo. Dívali jsme se střídavě na jednotlivé mrakodrapy, na Museumsufer (pobřeží muzeí), byli jsme v Kaiserdomu (neboli katedrála svatého Bartoloměje) a nakonec jsme jeli na knižní veletrh. To vlevo je evropská centrální banka, postavili to poměrně daleko od centrální city. Při otevření banky se místo oslav všichni bouřili, protože byla finanční krize. Haha ...