nhlism

Nějaký čas jsem si myslel, že to s mojí preferencí Thinkpadů a jiných "průmyslových" notebooků trochu přeháním. Jako dobře, má to pevnou konstrukci a ta klávesnice mi docela vyhovovala (nemluvě o tom, že se mi ten design subjektivně velmi líbil), ale ostatní notebooky na tom přece nebudou o tolik hůř. Modularitu stejně tolik nevyužívám (maximálně jsem vyměnil HDD) a dokud ten stroj bude mít alespoň sandy bridge procesor od intelu, tak to přece bude normálně použitelný. Přišlo mi to mírně (dobře, dost) elitistické. Byl jsem včera přesvědčen, že bych u thinkpadů měl rozhodně zůstat. Dostal jsem totiž nějaký příšerný MSI (nemám sílu hledat model a ono to je stejně všechno konzumní odpad), na který jsem chtěl nainstalovat Windows 10. Když započítám (dvakrát) dobu stažení a dva nevysvětlitelné errory, kvůli kterým jsem to musel restartovat, tak to trvalo kolem 12 hodin čistého času. Bylo to směšně pomalé. Předpokládám, že to je dáno 4 nebo 5 let starým pevným diskem, ale jaké

První sezóna mě potěšila a druhá sezóna mě příjemně překvapila, ale že by to mělo mít třetí sezónu, to jsem nečekal. Nevím, jak bych to popsal ve zkratce. Symphogear je anime o holkách, co bojují s pomocí artefaktů poháněných zpěvem. He. FUCK YEAH. Je to taková směsice idolů a Nanohy. Vždy v prvním díle je obligátní scéna z koncertu a pak se zpívá i v průběhu bojů. Překvapivě hodně násilí, fanservice, zpěv, yuri podtóny, má to úplně všechno. A zpívá tam Nana Mizuki (I když se přiznám, že se mi líbí tak polovina songů, Aoi Yuuki dabující Hibiki nemůžu vystát. Na druhou stranu Youko Hikasa a její duety jsou skvostný. Když už nic jiného, tak Symphogear dal světu spoustu skvělých songů) Čím se to tedy vyznačuje? Má to šílené plot twisty a fantastické záporačky, které se na konci rekrutují do čím dál tím většího castu. Byť mám tentokrát pocit, že se další tentokrát přidávat nebudou, protože by byl moc velkej cast. Což rozhodně oceňuji. Tak nějak mi přijde, že ačkoliv to

Gate: Jieitai Kanochi nite, Kaku Tatakeri jsem poměrně nadšeně sledoval jako mangu. Fakt, že zrovna tohle dostalo adaptaci, mě poněkud překvapil. Předpokládal jsem, že to bude místy dost cenzurované a nebyl jsem si jist, jestli to zachytí ten nejdůležitější prvek, proč tu jinak průměrnou mangu mám tak rád. A tím prvkem je neskutečné násilí na fantasy zmrdech s pomocí moderní technologie. Šiky legionářů proti kulometovým hnízdům a dělostřelectvu, draci loveni stíhačkami s raketami, kavalérie prchající před vrtulníky. RATATATATA BUM BUM BRRRRRRRT a tak dále. Ach. Jen málo věcí bylo podobně uspokojivých, ten pocit "FUCK YEAH 21. STOLETÍ" jsem v omezené míře prožíval snad jenom u Stargate. A jak zatím adaptace od studia A-1 Pictures vypadá? Zatím to byla docela věrná adaptace, jenom s trochu větší cenzurou. -Nějaké- střílení po fantasy zmrdech tam je, ale mám neblahé tušení, že se to dost omezí a bude víc soustředit na otaku fantasy harém s elfkou, čarodějkou a gothic-lol

Včera jsem si odchodil dalších 24 hodin, co mám týdně. (3 krát 8 hodin)  Dvakrát se něco rozbilo a já to musel trochu v panice opravovat, protože už jsem to odeslal do hlavní větve. Nakonec jsem ale to webové rozhraní vylepšil, teď se u jednotlivých odpovědí zobrazují odkaz strategie, jak k nim YodaQA dospěl, což v praxi znamená jenom "hledal jsem v celém dokumentu, hledal jsem v názvu, hledal jsem v strukturované databázi. Přímo důvody mě ještě čekají, to bude trvat déle.  Vtipné bylo, že v úterý jsem musel místo programování testovat naší filmovou odnož a to spočívalo v tom, že jsem měl otevřený spreadsheet a do toho si zaznamenával otázky a odpovědi. Vtipné to vlastně není. Je to příšerný vopruz. U generických otázek to alespoň občas dá nějakou překvapivou otázku, ale tady strojově (chápete? strojově, hahahaha) hledáte mezi 25 nabízenými větami správnou odpověď. Zatím náš systém docela selhává, i otázky typu "kdo režíroval X" občas posere. Problém je trochu v

Mám poměrně dost elektroniky a jelikož jsem další znuděný student, co nemá nic lepšího na dělání, tak řeším nesmysly jako distribuce linuxu . Je to vtipné, protože 4 z 5 strojů používají nějakou variantu Windows . Tam jsem se s vzhledem nijak neobtěžoval, je tam hrozný bordel a prostě to nějak funguje. V rámci předmětu operační systémy a sítě jsme si hráli s linuxem. Instalovat jsme ho nemuseli, ale bylo nám to silně doporučováno. Začal jsem s Linux Mint, překrásný derivát Ubuntu s desktopovým prostředím Cinnamon. Tady začíná první problém, protože těch desktopových prostředí je víc než 1! Cinnamon (a tedy celý Mint) fungoval překrásně hned po instalaci na Thinkpad x61s. Bylo to pěkný, svižný, pohodlný a prostě to fungovalo. Zároveň to však bylo moc.. defaultní? Out of the box? Nijak extra jsem to neupravoval, protože nebylo moc co, ačkoliv linux samotný to umožňuje. Chtěl jsem tedy něco víc osobního, i kdybych musel 4 víkendy všechno konfigurovat, aby se to chovalo stejně jak

Tohle bude takové menší neoficiální povídání o mém působení v summer campu eClubu, kam jsem se letos přihlásil. To je taková brigáda, kdy vám dají 8000,- měsíčně za to, že spolupracujete na všemožných projektech souvisejících s big data, machine learningem, domácí automatizací, cloudem či mobilních aplikací. Přiznám se, že můj vstupní pohovor dopadl příšerně. Přišel jsem fakt nepřipravený a asociální a hned při první otázce jsem zamrzl. Bylo to "Co vás baví?" Ach jo. Tohle musím natrénovat. Každopádně ze mě vypáčil, že vím, co je to quicksort a linked list a rovnou mě přiřadil. Nevím, jestli mě tím odbyl, ale tvářil se, že to je dobrá nabídka. Doteď nevím, jestli se ke mně Big Boss chová ironický, nebo ne. Každopádně můj projekt je (zatím..) YodaQA, neboli "Yet anOther Deep Answering pipeline", což je ve zkratce (open source!) systém, kterému dáte nějakou konkrétní otázku, jako například "Who wrote Neuromancer" a ono to tu otázku analyzuje a dá vám kon

Toto je můj druhý blog. Původně jsem psal věci na  happykiller.blog.cz  , ale tam mi poslední dobou dělají společnost pouze spamboti na Viagru. (Ostatně mojí vinou, má aktivita tam šla limitně k nule) Pokud tam je ještě nějaký oddaný chudák, co si jednou za měsíc něco přečte, tak má můj neskonalý obdiv. Proč jsem tedy založil nový blog, místo abych se snažil vzkřísit ten původní? Kromě romantických myšlenek jako zanechání minulosti se mi prostě nechtělo promazávat pubertální články (byť některé z nich sem časem překopíruji) a kontrolovat všechno, co jsem kdy napsal. Dále pak trochu pragmatičtější důvod byl název (holt nick z 12-ti je přece jenom něco jiného) a platforma, protože upřímně řečeno, používat blog.cz bylo spíš peklo. A proč teď? Uvažoval jsem o tom ve 4 ráno a pak se rovnou vybodl na zbytek spánku, abych mohl sepsat tohle. Dospěl jsem opět do fáze, kdy nekomunikuji skoro s nikým. Jsou prázdniny, spolužáci (noví i staří) jsou v hajzlu a lidi, s kterýma si teď píšu, moje názor