nhlism

Potom, co jsem během dvou týdnů zkoukl celý House of Cards, jsem měl strašnou touhu po moci. Chtěl jsem dělat prezidenta koleje, protože tam stejnak bydlím a na skutečnou politiku očividně nejsem dost pravicový. Bohužel jsem propásl volbu dočasného prezidenta a místo toho jsem se stal tutorem, což je jeho poskok. Na druhou stranu jsem to  dostal bez  hlasováni jako podraz demokracie, což je svým způsobem taky super. Příští volby jsou v až v květnu a teď si nejsem moc jistý, jestli chci kandidovat. Na jednu stranu to je super titul, ale na druhou stranu má prezident asi jenom o 15 eur měsíčně víc a je to voser. Ještě uvidíme. Co teda musím jako tutor dělat? Každý měsíc organizovat nějakou akci, na kterou nám univerzita dohromady přispěje 150 eur. Dvakrát za semestr pořádat heimfest, to je party pro kolej. Tam mi mají pomáhat 3 floor manageři (to jsou zase mí poskoci) "Udržovat dobré vztahy na koleji." To tam doslova stálo. Očividně to znamená, že si u vás lidi můžou st

- Z 25. října. Už mám víc nástrojů. Koukám, že jsem začal mít obrázky s komentáři. Rovněž jsem si všiml, že počet mých čtenářů zůstal za ta léta konstantní. Díky, Google bote. K tomuhle mechovi žádnou story nemám, protože byl v nějaký obskurní manze. Kvůli tomu jsem o koupi tohohle modelu docela dlouho uvažoval. Ale nakonec to přece jenom je v Universal Century vesmíru, tak jsem do toho šel. Menší zajímavostí je, že se v Gundam Unicornu objevil jeho vzdálený příbuzný, GM Semi Striker, což byl tuším GM-II nebo III se stejným oštěpem a jiným štítem. Tak do jedný minuty explodoval, takže se zhruba drží průměrné životní délce mých zbylých modelů. Překvapuje mě, jak je každý jiným stavebním zážitkem. Dělal jsem je víceméně chronologicky a nejnovější GM striker má mnohem lepší artikulaci (může třeba hýbat rameny dopředu a dozadu, jeho nohy jsou skvěle tvarovatelné..) za cenu toho, že mu dost často upadne paže. Taky jsou vždycky trochu jinak dělané klouby a prostě v tom vidít

- Z 18. září 2014. Je (alespoň pro mě) fascinující sledovat, jak se ten styl článků postupně vyvinul. Typově podobný, ale stavbou velmi odlišný model. RGM 79G velitelská verze je z OVA 0080 War in the pocket. (Kde je teda Gundam Alex a jeho skvostné ruční miniguny..). Má teda jiný design hlavy, upravený štít a místo beam spray gun bullup gun. Jinak teda má o něco lepší artikulaci, přestože ruce mají tendenci vyklouznout z kloubu. Rovněž chodidla hůř rotují. Stavbu jsem trochu posral, protože jsem uřezával až moc. Potřebuji skalpel, s hobby nožem to je poměrně náročné. Rovněž bych si příště měl vzpomenout na pinzetu, protože ručně lepit ty samolepky je očistec.

-menší migrace článků z mého starého blogu, protože moje minulé koníčky bych nerad zapomněl. - Z 29. Srpna 2014: Začal jsem s modely. Na gunpla mám rád, že je většinou nepotřebujete barvit, a taky vám na konci vznike mech a ne blbý letadlo. Nic proti letadlům. Bohužel jsou směšně, ale směšně obtížně sehnatelné, a když už, tak i drahé.Přijde mi blbý za blbost za 800 yenů platit přes 2000, ale takový je život. Jeden z nejlevnějších modelů byl masově produkovaný GM. Nebyl to sice ikonický Gundam nebo alespoň Zaku, ale jako první model byl alespoň cenově dostupný. Zpočátku jsem měl trochu strach, jako člověk naprosto nezručný , avšak nakonec se to docela povedlo . Chtělo to sice fakt trpělivost a jsou tam na místech škrábance, ale stojí to. Jsou tu teda dva nepoužité klouby, co nikde nebyly v plánku a co mi působí strašnou paranoiu.

Tak jeden den jsem byl v Hamburku, co jsem dělal zbylých 6? Ve zkratce jsem jedl. Hodně. Vlastně jsem většinu času buď nakupoval jídlo na večeři, hlídal bratrance (když teta tu večeři vařila) nebo uklízel. Na mou obranu jsem na nákup musel jet dvacet minut kolem do vesnice... Hrozně mě pobavilo, když jsem zjistil, že si teta s železnou pravidelností fotí jídlo. Nejsem s ní v kontaktu, nemá instagram ani nic podobného, ale prostě to dělá pro sebe. Některý věci jsou asi genetický. Jeden den jsem musel do sportovního spolku pro malý děti. Dělal jsem tam s 2letýma dětma stojku.. Highlight ale byla neděle, kdy nám byl představen Thermomix. To je takovej divnej mixér, co umí vařit. Stojí přes tisíc euro a nejde normálně objednat z internetu. Musíte pozvat prodejce na takovou prezentaci, kdy vám něco s pomocí thermomixu uvaří. Pokud přizvete 3 rodiny, dostanete 50 eur slevu. Přišlo mi to jako pochybný kult (nevěřím věcem, co nemůžete koupit z Amazonu), ale očivid

V Hamburku jsem byl už asi posedmé. Není to moc útulné ani zajímavé město. Většinou teda trávím čas u mé tety a strýce v nedaleké vesnici v okrsku Rellingen. Dělám babysitting bratrance, uklízím, jezdím nakupovat a spoustu dalších zábavných věcí, co se běžně dělají o prázdninách. Do centra to trvá asi 40 minut vlakem a navíc to stojí 6.20 eur, takže tam za jedu většinou jenom jednou. Mám ale (asi po čtvrté iteraci) už takovou tradiční cestu. Nejprve navštívím Alster, což je přítok Labe. Odtamtud jdu na Jungfernstieg, takovou pěknou promenádu. Pak novorenesanční radnice a hned poté mám sraz s mou starou partou. Tedy Petrem,  Katharinou,  Nikolaiem (ten byl ale trošku mimo)    a nakonec i Michalem. V Sankt Michaeliskirche jsem dokonce vyšel na 123m vysokou věž, chtělo to přes 460 schodů. Nahoře byl strašně silný vítr, až jsem se bál držet mobil v ruce. Tahle uh, žádný jméno nemá. Normálně bych potom šel do Reeperbahn, historické (ale vlastně i