Vánoční deprese

Očekával jsem, že budu mít kolem Vánoc depresivní myšlenky. Netušil jsem ale, že to bude kvůli jedné jediné osobě. Únava, stres z úkolů, izolace nebo samota, takové standardní důvody. Ale tahle osoba to všechno přechcala.

Začněme od začátku.

Když jsem přišel na Theory of distributed systems, bylo tam 20 lidí. Hned po první přednášce jsem utvořil skupinu s 3 Indy. Jedna z nich byla A. Před prvním cvičením,které bylo hned následující den, mi zbylí dva Indové napsali email, že na ten kurz nemaj. Tak fajn, zeptal jsem se na mailing listu a tam byl jeden, co neměl nikoho. Stav se tedy doplnil na 3. Měli jsme se trefit v sobotu. V pátek mi ten třetí napsal, že někam na týden odjíždí a že se přidá příští týden. Nikdy se nevrátil. Tak fajn. Dva týdny jsem to dělal sám. Pak se přidal U., který sice nebyl moc chytrý, ale tak člověk si to (neustálým) vysvětlováním ujasnil v hlavě. S ním jsem domácí úkoly vypracovával nepravidelně. Občas se mu teda nechtělo, ale většinou jsme se scházeli v neděli ve škole. Poprvé tam byla i A., ale pak prostě přestala chodit. Vždycky v pondělí ráno psala, co všechno máme, jakoby nám chtěla pomoct, ale ve skutečnosti se jenom lacině podepisovala na náš papír aniž by cokoliv udělala. Když se U. nechtělo, byl jsem na (skupinový) úkol úplně sám. U. byl teda dost čestný na to, aby se nepodepisoval, když nic neudělal, ale A. se furt chtěla přisrat. Trošku agresivně jsme jí řekl že to odevzdávám sám, na což vytáhla svůj -nějak- vypracovanej papír.

Já nevím, proč si nemohla najít tu hodinu aby to s náma prodiskutovala. Místo toho jenom parazitovala když mohla.

Ještě se přidala k mé skupině s matfyzáky na machine learning, že občas něčemu nerozumí a kdyžtak by se nás zeptala. Skončilo to tak, že mi na whatsapp v den odevzdání napsala, že to nestíhá a chtěla po mně poslat náš úkol. Proboha.

Takhle to šlo 5 týdnů. 6. týden to U. vzdal, takže jsme byli jenom dva. V tomhle okamžiku navštěvovali kurz 4 lidi. Já, A., a dva němci. Ti byli spolu od začátku a většinou bylo cvičení o tom, že mně Němci opravovali, když jsem rekapituloval přednášku. Následně jsme prodiskutovali domácí úkoly. Jednou mě zastavil cvičící a zeptal se, co všechno A. dělá do skupiny, tak jsem mu to řekl na rovinu a tím jí trochu potopil.

Dělat to další týden bych asi nevydržel, tak jsem se zeptal těch Němců, jestli se nemůžu přidat k nim, protože bych to jinak dělal sám. Naštěstí svolili. První sraz dopadl slibně - tentokrát jsem byl já ten, co měl blbý dotazy. Mluvili německy a absolutně mě nešetřili. Diskutovat o grafech byl crash course němčiny a musím říct, že mě to naučilo víc, než kurzy konverzace. Už se stalo, že A. nepřišla (potom, co se podepsala na můj papír..) a cvičící se vykašlal na angličtinu a jeli jsme německy i cvičení.

Před začátkem vánočních prázdnin nás přednášející pozval na svařák (to se mu lehko platí když jsme 4). Sraz byl peklo, protože A. měla cringeworthy (jak se to řekne česky?) moments. Vyprávěla o tom, jak jí nabídli dva muži v Indii sňatek a ona hned utekla do Německa, jak jsou Němci mnohem zajímavější a že se chce zlepšit v matematickém myšlení. To bylo silně v kontrastu s tím, jak parazitovala na všech úkolech, co jsem celou dobu dělal já.

Prostě mu lezla do prdele.

Pak se zvládla přisrat do naší skupiny. Řekla ÚPLNĚ TO SAMÉ - "Občas mě to m
zmate, nemůžu to prodiskutovat s váma?"

Němci mi dali na výběr, jestli to (po společné diskusi) vypracujeme 2 a 2, nebo 3 a 1. Chtěl jsem to vidět objektivně a netahat do toho fakt, že jsem jí v tom okamžiku absolutně nenáviděl, ale nešlo to. Zůstali jsme u 3 vs 1 s tím, že chodí na naše srazy, kde teď mluvíme zase jenom anglicky.

Kdyby ten kurz nebyl povinný, tak bych se na něj vykašlal jenom, abych jí už nemusel vidět.

Ale jinak je Erasmus super.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Asian Squad

Vázání knih

Dormking