Výlet do Bonnu

Jako každý výlet jsem opět musel vstávat v 6 ráno. Tentokrát jsme jeli 3 hodiny vlakem do Bonnu. Bohužel jsem ve vlaku nemohl spát, protože po 2 hodinách jsme museli přestoupit. To už bylo v Porýní-Falcu. Vlak, do kterého jsme v Koblenzu nastoupili, byl naprosto odporný. Celé spodní patro nechutně smrdělo a všude se válely láhve. Ten ghetto vlak byla nejmíň německá věc, co jsem od mého pobytu v Saarlandu viděl.

Můj první a zatím jediný dojem z Koblenzu je odpor.

Do Bonnu jsme dorazili kolem 11. Během tradiční prohlídky jsme stihli navštívit místo narození Beethovena, radnici a katedrálu. Tentokrát měli karneval, takže bylo všude poměrně veselo. Průvodkyně nám vyprávěla vtipnou historku o tom, jak jsou v Rheinlandu drzí. Prý byla jednou mše, kde zpíval sbor chlapečků. Lidi tomu na tleskali, na což se místní kněz rozhněval, že to do domu božího nepatří. Dav tedy utichl. Na konci všichni vstali a tleskali 10 minut ve stoje, dokud neodešel. Kromě toho, že to bylo nesmírně vtipné, mi to přišlo na německé poměry docela unikátní. Takové.. nepruské.

 

Místní univerzita byla obrovská

 

Naprotí ní byl park kde v létě posedávají studenti. 

Místní radnice

 

V tomhle růžovém domě se narodil Beethoven...

 

...konkrétně v tom malinkatém okně úplně nahoře v zadním dvorku. Jeho rodiče byli hodně chudí.

Bonn samotný byl sympatické město, ale dojem nám dost zkazil fakt, že nechutně pršelo. Byla taková kosa, že prohlídku ukončili o půl hodiny dřív a místo toho jsme šli do čínského bistra. To bylo, jako v Trieru, dost slané a mastné, ale zase měli kachnu, což mě dost překvapilo. Koupili jsme si k tomu jasmínový čaj, který byl hodně příjemný. Seděli jsme spolu 4 informatici, jeden lingvista a jedna překadatelka.

 

To bylo asi od 13:30 do 15. Pak jsme měli asi hodinu, abych koupil pohledy. Procházel jsem se teda s Američanem a Rumunem. Celou dobu jsme se s Rumunem hystericky spáli Američanovu deštníku, protože to stěží držel pohromadě. Vlastně jsme se spolu hystericky smáli fakt hodně věcem.

 

Všiml jsem si, že Bonn je častým příjemcem všemožných darů ve formě uměleckých děl. Tohle jsou konkrétně dva římští vojáci, kterým podle legendy usekli hlavy a nechali je ležet na zemi. Dělal to turecký sochař, takže nevypadají tolik.. bíle. Tak prý každý cucák chce poctít Beethovena a dává městu nějakou sochu nebo obraz, což místní nemají v lásce. Zvlášť když je extra stylizovaný a/nebo polonahý.

V 16:30 jsme vyrazili do muzea historie, které je prý poměrně známé. Bohužel zavírali debilně v 18:00 a museli jsme s průvodcem doslova sprintovat exponáty. Viděli jsme teda docela hovno. V muzeu jsem od lidí sbíral podpisy na pohledy, protože pár spoluerasmáků nemohlo jít a já si takhle zařídil spoustu pohledů v budoucnosti.

Do Saarbrückenu jsme dojeli v 11:30 a já hned šel na jednu oslavu narozenin.