Návštěva z Prahy - den 0, 1

V úterý, těsně před zkouškou, mě navštívily kamarádky z Prahy. Byl jsem trochu nemocný a vystresovaný ze zkoušek příští týden, ale i tak mě to moc potěšilo. Přece jenom, kdo jen tak dá dva tisíce, aby se s váma tři dny tlačil na mizerný pohovce s postelí na studentský koleji v úplný prdeli?

V den jejich příjezdu jsem se taky loučil s mou drahou belgickou sousedkou G. Měli jsme zvláštní vztah, hlavně protože jsem na lidech přehnaně závislý a tuze nerad se s nimi loučím. Chodili jsme spolu na kurz konverzace a následně domu, potkávali jsme se na ZIS výletech, v heimbaru a na různě chodbě. Občas jsem na ní testoval cookies, jindy mi koupila chleba. Prostě naprosto normální sousedský interakce. Jenom jsem nebyl schopen akceptovat, že tu za den už nebude a místo ní se tam nastěhuje někdo jiný. Je to změna. Měl jsem už dost změn ve svém životě. Kdy to přestane?
Oslava odjezdu
Sousedka je vlevo.
Udělal jsem cookies na rozloučenou.

Ale zpět k Češkám.

Dojely úterý pozdě večer na autobusové nádraží v centru (tedy ne u hřbitova jako jsem to měl já) a byl jsem cestou velmi nervózní, ačkoliv tou stejnou cestou jdu třikrát týdně domu. Byl tam nasraný Turek, co se dožadoval, aby ho řidič autobusu dovezl do Berlína. Pls. K večeři jsem jim dal těstovinový salád, který jsem předtím úspěšně otestoval na matfyzácích. Následně jsme museli vymyslet, jak spát. Nakonec jsme spali tři napříč postelí.

Ve středu jsem plánoval navštívit školu, zoo a Saarbasar. K No. Škola. Moje nadšení z kampusu teda tolik nesdílely a nepotkal jsem nikoho, koho znám. Poté jsme se úspěšně vykašlali na zoo, protože prostě byla moc velká zima. Jeli jsme tedy rovnou do Saarbasaru. Bylo to úbohé nákupní středisko s dvěma patry - Obchodem  velkým Realem. Nevím, co bylo horší. Že to bylo tak mizerně malý, nebo že mě to i přesto nadchlo, protože jinak v Saarbrückenu chodím do miniaturního Lidlu. Nakoupili jsme tam na večeři a mimo jiné jsem konečně našel vepřové srdce a jiné orgány. Fakt jsem po nich 3 měsíce prahnul. Opět, mé nadšení nebylo opětováno.
Saarbasar

Po návratu na kolej se nám nechtělo vstávat, protože bylo fakt hnusně. Místo toho jsme hráli žolíky na mém břiše. Aby ten den neskončil úplným fiaskem, šli jsme rychle do místního Primarku. Dlouho jsem nechápal, proč z něho vycházejí lidi s plnýma taškama oblečení. Bylo to poměrně jednoduché - v Primarku je totiž oblečení směšně levné! V Německu se mi nestává často, že vidím ceny oblečení pod 10 Eur (V divných obchodech jako Adler pod 50), ale v Primarku to byl vyslovený ráj.


Já po misce rýže.
  
Deštník/králík~
Ten večer jsme dělali enchilady.

Následně jsem musel na film s Arnaudem, protože jsem mu to slíbil. Bylo to o portugalském postkolonialismu v Africe ve formě muzikálu. Arnaud tam dělal proslov a vedl následnou diskusi, což mi přišlo velmi obdivuhodné. Francouzský erasmák, co v rámci svého studia má proslov v němčině. Proboha. Bohužel jsem nechal holky na pokoji - chtěl jsem se jich zbavit jinak, že by třeba šly s matfyzáky do města nebo tak, ale ti neměli čas. A ostatně bylo fakt příšerný počasí, tak jim to snad i nevadilo.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Asian Squad

Vázání knih

Dormking